Milotice

Historie Milotic

Obec Milotice leží severně půl hodiny pěší chůze od Čestína ve výšce 500 m n.m.

V roce 1946 bylo ve 28 číslech popisných 110 obyvatel. Domy stojí porůznu, tvoří náves a malý potůček dělí vesničku na dvě poloviny.

Nejstarší rody zde byly : rodina Forejtova, Svobodova, Suchých a Vránova.

Milotice sahají svým založením asi do XIV. století, kdy byly zvláštním statkem, protože již v roce 1470 Anna z Častolovic a z Talmberka své dědictví v Miloticích prodala Slavatovi z Chlumu, pánu na Čestin Kostele za 132 zl. S podmínkou, že si je může po 6 letech vyplatit. Anna z Častolovic je však nevyplatila a proto zůstali Milotice i nadále při Čestin Kostelu. A protože od této byly Milotice stále při zboží čestínském, jsou tedy i dějiny Milotic stejné jako Čestína. Milotice, Čentice , Morány a Čestín tvořily jeden obecní úřad a také společnou kroniku, která se začala psát od roku 1902.

Podle historických zápisů se jako zvláštnost u Milotic uvádí, že občané byli horliví protestanti a tajně se scházeli ještě v roce 1673 s nekatolickým predikantem(kazatelem), který se zdržoval v některé osadě.

Zajímavosti z minulosti:

Prokop Jakoubek postavil v Miloticích továrničku na nábytek, která velmi dobře prosperovala. Vyráběl se zde na tehdejší dobu velmi moderní nábytek. Po smrti Prokopa Jakoubka v roce 1949 vedla velmi dobře prosperující firmu jeho manželka Ludmila.

V roce 1925 zemřel v Miloticích čp.10 František Suchý - hostinský. Byl dobrým hospodářem a celou svou velkou rodinu dobře vyplatil. Dědicem statku se stal syn Albert. Ten si hostinské živnosti v čp.10 vzdal a hostinec si zřídil v čp. 1. Ačkoli byl vychován k hostinské činnosti, tak místo aby vyprázdněnou třetí nebo čtvrtou sklenici hostovi vzal a naplnil, říkával: “Hoši, nepijte tolik, neutrácejte a raději šetřete a jděte domů.“ Tak uznejte, že takto správný hostinský se nechová.

17.8.1916 řádilo v okolí Čestínském děsné krupobití. O půl 8.hodině večerní se objevil na západě šedý mrak, který se rozprostřel po celé západní obloze. Bylo slyšet vzdálený hukot. Ten byl stejnoměrný, ne jako při bouři bývá, chvíli silnější a zase slabší, nýbrž podobal se asi rachotu mlýnku čistícího obilí ve vzdálenosti 60-80 kroků. Tak příšerného zvuku přírodního doposud jsem já a mnozí jiní starší lidé za svého života při bouři neslyšeli. Po chvíli začaly mimo kroupy velikosti vlašského ořechu padati i takové, které byly větší nežli slepičí vejce. Jednotlivá vážila až 9 dkg. V Čestíně padaly takové jen ojediněle, v Poduličce již více a čím západněji, tím hustěji. Větším množstvím obdařeni byli již v Čenticích a Miloticích. V krajině od Kácova, přes Polipsy, Losiny, Petrovice, Zbizuby řádily nejvíce. Krupobití trvalo do 8 hodin. O půl deváté přihnalo se krupobití druhé. Padaly sice menší kusy ale zato hustěji. Tato druhá pohroma hlavním pruhem opět ubírala se předešlou cestou.

(přímá citace z obecní kroniky z roku 1912)

Současnost:

V současné době jsou Milotice spíše rájem chalupářů. Vždyť statistika je neúprosná dnes je pouze osm domů trvale obydleno. Ale i přes to, se v Miloticích schází mládež na návsi, kde mají k dispozici ke sportovnímu vyžití pinponkový stůl, hojná účast je i při pálení čarodějnic.

V minulých letech byla opravena kaplička a na návsi byl odbahněn rybník s novou výpustí. V loňském roce byla opravena cesta, která spojuje Morány a Milotice. Pro milovníky výletů do přírody jak pěšky tak na kole zdejší příroda nemůže zklamat.

Statistika:

V roce 1885 Milotice měli 171 obyvatel v 21 domech.

V roce 1965 žilo 85 obyvatel v 28 čísel popisných.

V roce 2006 bylo v Miloticích 28 čísel popisných a 25obyvatel .